Franjo Aubrecht /major jezdectva v.v./ se narodil v Gjurgjavči v Jugoslávii dne 10. října 1896. Z prvé světové války získal sedmkrát válečné medaile. Po návratu z l.světové války byl přidělen k jezdeckému pluku č.5 do Nových Zámků, tam získal své prvé jezdecké zkušenosti, později pak k jezdeckému pluku v Košicích /gen.Šnejdárek/. Ve druhé světové válce pracoval v ilegalitě od roku 1939 ve vojenské skupině generála Eliáše u plk.Josefa Tacla. Dále pracoval ve skupině „Obrana národa“ /Úvod/, za heydrichiády ve skupině „Bílá Hora“ až do revoluce roku 1945.
Jako zpravodajský důstojník spolupracoval s para-skupinou -Silver A, jejímž velitelem byl npor.Alfréd Bartoš, a s výsadkem M.Jan Hus /velitel A.Pomin/. Působil jako velitel vojenského hnutí ve východních Čechách, v době revoluce bojoval se zbraní v obvodu Holic, Býště, Sezemic a Seče. Za druhé světové války bydlel v Bohdanči u Pardubic čp.81 se svou ženou, dcerou a synem. Poprvé se objevuje ve Velké pardnbické škpt Aubrecht v roce 1928 na polokrevné klisně Datli, patřící vlastnictvém mjr.Šáralovi. Tato klisna neměla velké šance proti tehdejší extratřídě německých jezdců. Byla oceněna 62 kg a končila bez velkých chyb v cíli jako desátá.
V následujícím roku si vybral Aubrecht již lepšího koně, plnokrevnou klisnu Széles původu maďarského. Měl celkem dva pády a jedno odepření skoku a po č. 20 byla zadržena a dostih nedokončila. Tato klisna klopýtla při doskoku na Taxisu o padlého Brutase, byla znovu nasednuta a pokračovala k irské lavici, kde zastavila,, ale pokračovala dál, měla další pád na anglickém skoku, byla opět znovu nasednuta, překonala hadí přikop, ala po překonání dropu musela zastavit a dostih vzdala.
Obě jízdy v roce 1928 a 1929 byly pro jezdce zkušebním kamenem. Od tohoto roku se jeho jízdy zlepšily. Při dalším startu v roce 1931 na další klisně Szelés II /po Sanskrit a Belle of Jesaamine/ skončil přes dva pády jeho umístěním. Padl neprve na malém vodním přikopu č.3 /nikoliv vlastní chybou/, byl znovu nasednut a měl další pád na Taxisově příkopu, kde také došlo k přetržení uzdečky s nutnou opravou. Pokračoval samostatně dál, přebrodil velký vodní příkop a doběhl na dobrém pátém místě což bylo jeho úspěchem.
V dalším roce 1932 si vybral hřebce, plnokrevného ryzáka Renomé. Po počátečním pádu již na druhé překážce absolvoval trať na posledním místě, ale jinak bez chyby, doběhl na osmém místě.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 1993, číslo 9-10.
Mjr. M. Svoboda
