Před časem byla uveřejněna životopisná data docenta PhDr. Františka Jiránka, který léta učil na pardubickém gymnáziu. Podepsal „Chartu 77″ a zemřel po výslechu, prováděném pracovníky StB. Byla po něm v Pardubicích pojmenována ulice na Dukle.
Životopisné údaje nepostačí přiblížit současným mladým generacím tohoto vynikajícího učitele. Během válečných let nám odvážně vštěpoval víru ve vítězství pravdy. Společně se svou manželkou, také profesorkou, zvali k sobě do bytu na dlouhé rozhovory studenty, které znali jako schopné bystrých vlastních úsudků. Rozhovory s profesorem Dr.Jiránkem byly pochoutkou, jeho Živé oči, rámované brýlemi, bystře pozorovaly svět, svěť budky pronášel po zralé úvaze.
Až v druhé polovině roku 1977 3sem dostal do ruky potajmu rozšiřovanou „Chartu 77“ s uvedenými jmény, lidí, kteří ji podepsali. Minulý totalitní režim Chartu odsoudil, ale odvahu k uveřejnění neměl. Přečetl jsem tam také jméno docenta Dr*Jiránka i profesora Dr.Tardyho. s nímž spolupracoval; s velkými obavami jsem myslel na jejich osud. Jak snášel bystrý mozek docenta Dr.Jiránka zvířecí metody StB, dokazuje jeho smrt.
Docent Dr.Jiránek jednal tak, jak mluvil, což v naší zemi není bohužel pravidlem. Kdysi s námi v hodině latiny probíral význam slova „virtus“ – ušlechtilá statečnost. Naplnil ji do posledního písmene. Naše současná doba potřebuje takové lidi; schází nám. zatímco původci jeho smrti, tedy vrahové, patrně beztrestně žijí.
Obětí totality byl také další profesor pardubického gymnasia P.Fr.Ryba, který mne oslovil při náhodném setkání. Vůbec jsem jej nemohl poznat, namísto uší pahýly, zlomený, rozmačkaný nos, kulhal. Nedivil se, že ho nepoznávám, řekl: „Vidíte následky výslechů StB“.Vyšlo ve zprávách KPP 1-2 / 1993
Autor: Dr. V. Matoušek