V tyrolském Wensu se v r. 1628 narodil Georg Matheus Vischer, podle oblasti narození zvaný „Tyrolensis“, významný rakouský kreslíř a zeměměřič. Ve svých 60. letech zhotovil na objednávku k úředním, správním a hospodářským potřebám pardubického (v té době již císařského) panství jeho podrobnou mapu, zachycující zejména pardubickou rybniční soustavu, nejstarší v Cechách, s 238 rybníky a jejich českými názvy. Mapa vznikla v období, kdy mapy byly zhotovovány ještě bez přesných geodetických podkladů. Nemá zeměpisnou síť a její orientace k severu je pouze přibližná. Nemohla být a není proto přesná. Přesto je dílem velmi významným v mnoha směrech, mimo jiné i z hlediska historického. Představuje perspektivní plastické zobrazení krajiny s městy, městysy a významnými obcemi panství, tehdejším zalesněním a vodními toky. Ikonografcky jsou na Vischerově perokresbě o rozměrech 137 x 113 cm důležité i dvě veduty % V levém horním rohu je to pohled na pardubický zámek a Pardubice včetně vodního obranného systému z ptačí perspektivy, v levém dolním rohu pak stejný pohled na císařský hřebčín v Kladrubech (je to jeho nejstarší známé zobrazení).
Vischerova mapa z r.1688 však není prvním zobrazením pardubického panství. Když v r. 1560 připadlo královské koruně, došlo pro potřeby nových panských úředníků i k jeho prvnímu zmapování.
Touto prací byl pověřen Matouš Ornys z Lindperka. Jeho dosti podrobná mapa se však nedochovala, pouze spisový materiál o jednáních o provedení mapování. Z tohoto období pochází i údaj o velikosti panství, zaznamenaný v příručce pro vedoucí úředníky na pardubickém zámku, ke kterému Ornys došel: v roce 1597 byla velikost panství na jeho obvodu 25 českých mil a 13 a půl provazce 2), což bylo přibližně 232 km. Později nakreslil Štěpán Ornys mapu druhou a krátce nato, v r. 1604, dostal jeho nástupce Šimon Podolský z Podolí příkaz zhotovit mapu „pořádněji“.
Dalším zobrazením panství je již zmíněná, mapa Vischerova. Daleko přesnější je pátá mapa, kterou před rokem 1775 vypracoval na základě přesného měření zemský měřič Antonín Felix Zástěra. Na jejím podkladě nakreslil potom Ing. Jakub Schmidt přehlednou mapu šestou.
Takovým množstvím mapového zpracování se mohlo do konce 18. stol. pochlubit jen málokteré panství.
Poznámky: 1) Doplňující pohledy.
2) Česká míle = 9.275 m, provazec = 42 lokte, loket = 0.59 m. Prameny: RNDr. Josef Veverka, seriál „Bratranci Veverkové“, ZKPP1974. č. 6, s.10. PhDr. Dagmar Vorlova, Třísté výročí Vischerovy mapy Pardubicka, Zář 1988, č. 99, s. 3. (š-h), Mapa pardubického panství, Magazín Pochodně, 21.1.1989, s. 6. Miroslav Klimpl, Říkali mu „Tyrolensis“, Pernštejn 15.2.1993, s. 3.
Autor: Miroslav Klimpl