Samospráva do roka 1945 – Archivy měst
Čtvrtou skupinu fondů okresního archivu tvoří fondy zařazená pod názvem Samospráva do roku 1945. Největší a ne j významně jší Částí táto skupiny jsou Archivy měst a obcí.
Obecním úřadům budeme věnovat svou pozornost příště, dnes se poněkud podrobněji zmíníme o fondech městských úřadů čili o tzv. Archivech měst Bohdanče, Dašic, Holic, Horního Jelení, Choltic, Pardubic, Přelouče a Sezemic.
Při podrobnějším zkoumání obsahu těchto fondů vidíme, že zde nalezneme písemnosti z let 1491 – 1945 /l950/, mezi kterými nechybí ani celá řada originálů pergamenových listin udělená městům jak majiteli panství, tak i panovníky.
V archivu města Dašic by naší pozornosti rozhodně neměla uniknout nejstarší dochovaná písemnost tohoto fondu, kterou je originální pergamenová listina vydaná novým majitelem Dašic, Vilémem z Pernštejna l/ dne 26. května 1513 v Pardubicích a Vilem v ní propouští právo odúmrtí poddaným z Dašic a ze vsí Prachovic, Hedčan, Moravan a Kostěnic. Z panovnických listin uložených v tomto fondu si připomeňme alespoň listinu vydanou Ferdinandem III. 3.října 1638 v Brandýse, ve která panovník potvrzuje pernštejnská privilegia a privilegia svého předchůdce Ferdinanda II. pouze pod tou podmínkou, že nekatolíci nebudou přijati do obce.
Celkem je ve fondu Archiv města Dašic uloženo 12 originelních pergamenových listin, 545 úředních knih, z nichž za nejzajímavější můžeme považovat Knihu městskou zelenou, která obsahuje úvod od písaře Martina Skalnického 2/ a přepisy starších zápisů od roku 15Ut Knihu městskou novou s přepisy zápisů na gruntu od roku 1548 a Knihu městskou kropenatou, která byly založeny Martinem Skalnickým v roce 1638 na místo knih založených předešlou správou městečka, která v roce 1640 shořely, když předtím byly na Štěstí z rozhodnutí konšelů přepsány.
Z fondu Archiv města Holice vzpomeňme listinu datem svého vzniku velmi mladou, nebol je jí dekret ministerstva vnitra re -publiky Československá p povýšení Holic na město, když až do táto doby byly Holice právně pouze městysem.
Oč méně listin tento fond obsahuje /pouze 4/, o to zajímavější jsou městská knihy, z nichž nejstarší kniha památná pochází z roku 1618 /zahrnuje období do roku 1660/ a obsahuje poznamenání úřadu konšelského a počtů obecních, prodeje domků, smlouvy svatební, sirotčí narovnání, smlouvy přátelská, stížností a narovnání.
Rovněž ve fondu Archiv města Horní Jelení můžeme nalézt originál listiny, kterou dne 28.února 1913 povyšuje František Josef I. městys Horní Jelení na město a dává mu znak. Největší množství listin obsahuje fond Archiv města Pardubice, z nichž nejstarší v originále dochovanou listinou je listina krále Vladislava II., vydaná 21.května 1507 v Budíne, kterou král povoluje na žádost Viléma z Pernštejna Pardubickým vybírat clo a mýto od každého, kdo by jel skrze město Pardubice anebo okolo pres Labský most a jiné mosty. Zajímavá je i listina majitele panství Viléma z Pernštejna z 18.června 1512 vydaná v Pardubicích, kterou Vilém z Pernštejna uděluje obyvatelům města Pardubic i předměstí různé milosti a výsady.
Z městských knih můžeme za nejvýznamnější považovat Knihy městské rudé z let 1515 – 1565 se souborem vrchnostenských a obecních nařízení a dohod, ve své první Části a ve své druhé Části potom se zápisy majetkových převodů.
V archivu města Přelouče věnujeme pozornost alespoň originálu pergamenové listiny vydané v Praze dne 15.prosince 1580 panovníkem Rudolfem II., kterou povyšuje Rudolf II. městečko Přelouč na město.
Pochopitelně, že bychom mohli takto pokračovat ještě velmi dlouho, ale vyzdvihnout resp. zmínit všechny významné a zajímavé archiválie z těchto fondů není na tomto prostoru možné, vždyť jsme se nezmínili ani o všech archivech měst, jedním dechem však dodejme, že si to ani tento článek neklade za oíl, a proto závěrem ještě uveďme to, že v archivech nalezneme vedle listin a úředních knih i spisy týkající se záležitostí obecních, majetkových, vojenských, policejních a církevních, zdravotnictví, kultury, školství, spolků, živností atd. Z toho je patrné, že i přes určitou torzovltost zvláště u staršího materiálu je možné jejich využití především v pracích regionálních historiků o politickém, správním, hospodářském a kulturním životě těchto mest.
Pro názornost uvádíme přehlednou tabulku o množství, Časovém rozsahu a složení písemnosti jednotlivých fondů.
Poznámky k textu:
1/ Koupil Dašice v roce 1507 od čeňka z Barchova a Dašic.
2/ Martin Adam Skalnický – městský písař, který působil v Dašicích v letech 1629 – 1647.
Autor: Jan Tichý