Opět o památce na pernštejnský špitál

Ve dvojčísle 3 – 4 Zpráv z roku 1991 jsem na s. 86 – 88 pod titulem ?Znovu o památce na pernštejnský špitál? rozvedl tehdejší poznatky o hermě1 pernštejnského velmože, která je umístěna od roku 1977 uvnitř zděného oplocení kostelíku Sedmibolestné Panny Marie v Pardubicích. Tehdejší poznatky2 jsem shrnul takto: V roce 1866 nechala pardubická obec zhotovit na návrh starosty Václava Bubeníka na paměť zakladatelů špitálu u sv. Jana pomník Vojtěchovi z Pernštejna. V roce 1892, když došlo k demolici špitálu, byl pomník přestěhován k novému chudobinci u Kostelíčka (dnešnímu Domovu důchodců). Tam stál až do padesátých let, kdy přišel příkaz ?shora? k jeho likvidaci (k čemu v socialistickém Domově důchodců socha feudála?). Řádové sestry, které zde tehdy působily, poprsí tajně ukryly v kůlně na nářadí, odkud je v roce 1977 vydala sestra Vilíma panu Václavu Metelkovi, čestnému občanu města, který zařídil instalaci pomníku uvnitř kamenného oplocení kostelíku, kde stojí doposud.

Protože zub času sochu nahlodal, nepodařilo se do tehdejší doby rozluštit nápis na ní (zůstala zřetelná slova „Václava Bubeníka“). Nebylo ani možno potvrdit domněnku, že autorem bysty byl Antonín Staude, jak na něho ukazoval rok vzniku.3

Nyní jsem nalezl ve Východočeském republikánu z roku 19324 noticku, která do věci vrhá mnohem více světla. Zaslouží si, aby byla uvedena v plném znění:

PERNŠTEJNŮV POMNÍK V PARDUBICÍCH postaven byl městem v roce 1866 vedle městského chudobince a později byl přeložen k tomuto ústavu za Kostelíčkem. Vojtěch z Pernštejna zemřel v Praze a odpočívá v Pardubicích v kostele sv. Bartoloměje, kde mu jeho manželka postavila krásný mramorový náhrobek. Pernštejnův pomník u chudobince je jednoduchý, kamenný podstavec s poprsím Vojtěchovým a nápisem: „Památce Vojtěcha z Pernšteina na Helfensteině, 1534, spoluzakladateli tohoto ústavu, věnují vděčné Pardubice. Postaven léta Páně 1866 za časů purkmistra Václava Bubeníka. Hotovil V. Tuček z Pardubic.“ Pomník je nyní opuštěný, skoro bez povšimnutí. Kolem něho jsou nepěstěná křoviska. Zasloužil by si trochu úpravy.

Tolik novinová zpráva z doby před 65 lety.

1) Herma – sloup nebo pilíř s poprsím 

2) Jiří Kotyk: Poslední památka na pernštejnský špitál zachráněna, ZKPP 2/1978 s. 31-32; Pardubické plastiky: Vilém z Pernštejna, ZKPP 11-12/1988 s. 259

3) Antonín Staude (1824 – 1893), pardubický sochař a kameních

4) Východočeský republikán, 1932, čís. 37, s. 5.

Autor: Miroslav Klimpl

Přejít nahoru