Hrozba Hitlerova Německa byla v druhé polovině 30. let velice vážná. Proto čs. vláda přistoupila k budování pevnostního valu a na něm se podílely různé stavební firmy a pracovaly tam tisíce lidí. Jaký byl podíl pardubických firem? Stačí nahlédnout do publikace „Československé opevnění 1935-1938“ od kolektivu autorů, které vydalo Okresní muzeum v Náchodě 1990.
Mezi stavebními firmami, které u II. sboru realizovaly výstavbu lehkých opevnění v roce 1937-1938, byla i pardubická firma V. Alexa. Byly jí přiděleny dva úseky, a to G2-Zlatá Olešnice a G3-Babí. První z nich byl zadán firmě v červenci 1937 a měli tam postavit 31 objektů. Tyto také vybetonovali. V dalším úseku zadaném v červnu 1937 to bylo dokonce 53 objektů a i tyto byly vybetonovány. Vojenský stavební dozor měl u G2 velitele mjr pěchoty Josefa Hejla a G3 pak velitele mjr. pěchoty E. Doupovce.
V roce 1936 zadala vojenská správa i výrobu betonových ježků v počtu 26 tisíc kusů. Z tohoto množství zadala firmě VI. Alexa z Pardubic 3.000 kusů dne 6.8.1936. Tyto překážky byly později rozmístěny na Trutnovsku.
Betonový ježek měl původně sloužit jako protitanková překážka v linii lehkého opevnění vz.36. Byl poměrně levný, avšak na druhé straně málo odolný proti kulometné střelbě. Dělostřelba byla schopná tyto překážky zničit i na dlouhých úsecích. Navíc bílá barva překážek signalizovala průběh překážkové linie.
Mluvil jsem ještě s pardubickým pamětníkem, který pracoval na výstavbě mohutné pevnosti Hanička poblíže Bartošovic v Orlických horách. Připomínal skutečnost, jak se tehdy dodržovala technologie výroby betonové směsi, betonování a dalších postupů, jejichž cílem bylo dílo nejvyšší kvality.
Je tedy znám podíl pardubických firem na výstavbě opevnění a překážek. Ale ví někdo něco bližšího o firmě Alexa nebo je mezi námi pamětník stavby a výroby ježků? Linie betonových ježků v pohraničním pásmu. Jde o pohled z Orla na Chlupáče (jak je poznamenáno na rubu ). Před ježky jsou tmavé ocelové rozsocháče, které se naopak velice osvědčily, takže byly zavedeny v řadě evropských armád. Patrná je i linie dosud nedohotovených „řopíku“ a v pozadí pak betonový srub.
Autor: RNDr. Miroslav Vostatek
