Pěkná, moderní zvonice stojící na náměstí Republiky je na bronzové desce s její historií označena jako ?Městská?. Ve skutečnosti je to zvonice kostela sv. Bartoloměje a je v majetku církve. Zvonici postihlo více pohrom a na konci minulého století byla v havarijním stavu. Na původní kamenné podezdívce byla jen otevřená dřevěná konstrukce nesoucí zvony. Ovšem pro její schátralost bylo r. 1892 zakázáno zvonění.
K nápravě došlo až s úpravami náměstí v době příprav na I. Celostátní výstavu tělovýchovy a sportu v r. 1931. Kromě toho, že na západní straně náměstí byl postaven hotel Grand, Okresní úřad a Průmyslové muzeum, byla také zcela přestavěna zvonice. Na opravený kamenný základ byl přistavěn zděný hranolový trup s nízkou střechou. Z ní vyčnívá kovový hrot ukončený cibulkou a křížem.
Projekt nové úpravy vypracoval Ing. Václav Kadlec, který také stavbu prováděl. Po dokončení stavby byl na rohu zvonice upraven památník obětem I. světové války. Je na něm uvedeno 226 jmen padlých pardubických občanů. Památník navrhl důstojník pardubického Železničního pluku, sochař František Zuzka.
Výška zvonice až po vrchol kříže dle projektu Ing. V. Kadlece je 30,10 m (polovina výšky Zelené brány).
Toto není jediná pardubická zvonice. Druhá, velmi nenápadná, je v parku naproti kostelu sv. Jana. Také u klášterního kostela Zvěstování P. Marie bývala vysoká válcová zvonice, protějšek Zelené a Bílé brány. Ta byla za třicetileté války těžce poškozena a postupně rozebírána, až zcela zmizela.
Více dalších zvonic je při kostelech v připojených obcích, jak podrobně uvádí M. Huňáček ve své brožuře. : Kostely-modlitebny-kaple-zvonice.
Autor: Jiří Paleček