K významným a zasloužilým osobnostem církevního, kulturního a společenského života Pardubic ve druhé polovině minulého století patří děkan, biskupský vikář a čestný konsistorní rada, nositel zlatého kříže s korunou, P.Jan Chmelík. Narodil se 24.července 1821 v Jaroměři. Po příchodu do Pardubic byl celý jeho další život vedle církevních povinností spjat zejména s pardubickým školstvím. Jako 32 letý kaplan byl 23.října 1853 jmenován ředitelem a katechetou místní krajské hlavní školy (zřízené 3.listopadu 1889) a při ní vytvořené nižší reální školy. Když se záhy projevila nutnost otevřít v Pardubicých školu vyššího typu, byl P.Jan Chmelík spolu se starostou Václavem Bubeníkem a poštmistrem Jesefem Krausem členem deputace, která 29.prosince 1862 podala na pražské místodržitelství žádost o schválení navrhovaného zřízení samostatné vyšší reálky v Pardubicích jako první va východních Čechách vůbec. Ta byla schválena 2.dubna 1863 a P.Jan Chmelík byl 25.srpna 1863 jmenován jejím zatímním ředitelem. K disposici měl učitelský sbor ve složení A.Barborka, J.V.Jahn, J.Kostěnec, Fr.Gasche, Fr.Janda, Č.Jarolímek a J.Klika. Škola zahájila vyučování 1.října 1863. Po jednoročním působení va funkci prozatímního ředitele se PJan Chmelík vrátil ke správě hlavní školy a nižší reálky a ředitelem vyšší školy se po něm stal dr.Jiljí Vratislav Jahn. Vyšší reálka jako městská škola byla velkým břemenem pro městský rozpočet. I v tom směru se uplatnilo úsilí P.Jana Chemelfka, v té době již pardubického děkana (na děkana byl instalován 22.dubna 1867 v přítomnosti hradeckého biskupa K.B.Hanla). Spolu s dalšími vlivnými osobami města se mu podařilo dosáhnout zestátnění reálky.
Stalo se tak 24.července 1881. P.Jan Chmelík byl vynikající řečník, a tak není náhodou, že se setkáváme s jeho projevy při řadě význačných událostí v městě – při při zahájení výuky na vyšší reálce, při odhalení jejího základního kamene (19.června 1864 za přítomnosti krajského prezidenta hraběte Póttinga a prvních čestných občanů města Dr.Františka Palackého a dr.Františka Ladislava Riegra) apod. Jak bývalo tehdy zvykem, jako nejvyšší církevní hodnostář v Pardubicích vysvětil řadu objektů, jak církevních, tak i světských – např.zimní botanickou zahradu při škole, 2.dubna 1872 novostavbu pardubického pivovaru a 1.prosince 1883 pardubický hřbitov v Jesničánkách, v jehož půdě spočinul, když 17.června1895 zemřel. Je pochován na tzv. „starém“ hřbitově v oddíle M v těsné blízkosti hlavního kříže (na plánku J.Janiše není hrob uveden). Vztah P.Jana Chmelíka ke škole a k mládeži dokresluje „Nadace děkana Jana Chmelíka“ k podpoře chudých dětí penězi a šatstvem.
Pramen:
Sakařovy dějiny Pardubic Fotografie:
Hrob P.Jana Chmelíka – foto M.Klimpl – na stránce 78
Autor: Miroslav Klimpl
