PO SEDMDESÁTI LETECH MAJÍ PARDUBICE NOVOU SAKRÁLNÍ STAVBU

Církev bratrská dokončila na pardubickém sídlišti Polabiny nový sborový dům. Nese jméno Archa. Dostal ho od svých tvůrců, architektů Jána Komrsky a Bohumila Kováče z Vysoké školy architektury v Bratislavě. Ti se v roce 1992 zúčastnili architektonické soutěže a jejich studie Archa zvítězila díky nekonvenčnímu řešení a respektování podmínek daných zadáním a místem stavby.

Název i koncepce stavby vznikaly pod vlivem biblické zprávy o potopě světa, ve které Bůh zjevuje poslušnému muži víry Noemu své rozhodnutí a přikazuje mu stavět archu. Ale tvůrci pardubické Archy tak prostornou stavbu nenavrhli. Modlitebně však dali podobu lodě, která má světlík a do boku vsazené dveře. Je dlouhá pouze 43 m a vysoká 7,2 m. Jen její nejširší část má s biblickým korábem shodný rozměr a měří 23 m, což je padesát loket.

Modlitebna Archa má výhodnou polohu. Stojí na pravém břehu Labe, v blízkosti vodní plochy a rozlehlého parku. Přilehlá parkovací plocha umožňuje invalidům snadný přístup do budovy. Z dispozice a architektonického řešení dvoupodlažního objektu je patrný vliv reformace, která kladla důraz na jednoduchost a neokázalost a do středu pozornosti při navrhování modlitebny dávala prostor pro věřící. Modlitebna nemá dominantní věž charakterizující kostely, její duchovní smysl zdůrazňuje kříž na severovýchodní straně fasády i na čelním okně. Lichoběžníkové čelní okno, z vnější strany osazené křížem z plexiskla zelené barvy, je autorským dílem Martiny Kulhavé z Pardubic, nápis a logo na jihozápadní straně fasády jsou provedeny podle návrhu grafika Aleše Najbrta. Bohoslužebný sál modlitebny je jednoduchý, bez obrazů a plastik a má včetně galerie 250 sedadel. Dominuje v něm kazatelna a stůl Páně umístěné na čelním a vyvýšeném místě v ose sálu. Tím je zdůrazněna z Písma odvozená myšlenka reformace, že Kristova církev žije a trvá slovem Božím a vysluhováním Kristových svátostí. Prosvětlení sálu obstarává střešní světlík, který je zároveň symbolickým prvkem stavby. Světlíkem totiž kdysi Noe po celou dobu potopy vyhlížel v naději k Bohu. Když ustal déšť, vypouštěl tudy holubici, aby poznal, zda již vody ze země ustoupily. A konečně světlíkem po potopě spatřil, že země osychá a že on a všichni, kdo spolu s ním archu obývali, jsou zachráněni. Bohoslužebný prostor doplňují sloupové předsálí a dva víceúčelové sálky. Pro mimořádná shromáždění a ekumenické pobožnosti, případně koncerty je možné zvětšit kapacitu sálu propojením s těmito dvěma přilehlými sálky. Modlitebna má ještě kavárnu s čítárnou a knihkupectví.

V nadzemním podlaží zádě Archy jsou kolem atriových prostorů dva služební byty pro rodiny kazatele sboru a správce domu. Středem dispozice Archy je vestibul s hlavním vstupem od výškové zástavby domů. Dominantu zde tvoří křestní bazén, umístěný v ose stavby proti stolu Páně, aby byl podtržen význam křtu jako druhé svátosti postavené na rovinu svaté večeře Páně.

Stavbu modlitebny v hodnotě patnácti milionů korun financuje, nikoliv bez obtíží, Církev bratrská. Výstavbu zahájila na podzim roku 1995 formou jediného dodavatele, ale od hrubé stavby ji především z důvodů finančních dokončuje formou dílčích dodavatelů a částečně i svépomocí.

Její slavnostní otevření k Boží slávě proběhlo v neděli 29. listopadu 1998. Po sedmdesáti letech mají Pardubice novou, byť skromnou, sakrální stavbu a sídliště Polabiny svou první modlitebnu.

Autor: Ing. Ladislav Vopelák

Přejít nahoru