Povodeň v Pardubicích v roce 1883

Dvě staré litinové desky na domech v Kostelní ul. č.p. 99 a v ulici Pod Sklípky č. p. 113 označují stav vody dne 20. 6. 1883. V případě Kostelní ulice je umístěna 70 cm nad chodníkem a v ulici Pod Sklípky 40 cm nad chodníkem. Jak to tehdy bylo, je uvedeno v Sakařových dějinách Pardubic následovně:

„Po veliké zátopě, způsobené v březnu 1881 táním sněhu, valně škodilo vlhké počasí roku 1882. Bylo vystřídáno na jaře léta 1883 počasím bezdeštným, jímž plodiny vyschly již na polích.

Po velikém suchu přišel dne 13. června tichý, vytrvalý déšť. Jím způsobena zase v širém kraji povodeň taková, jakou připomínají zápisy z počátečních  let téhož věku. Labská voda zdvihla se 396 cm n. n. Po týdenním dešti dral se příval vln Chrudimky již přes lávku za reálkou a zaplaviv sousední sad, pokryl cestu ke Kostelíčku. Voda zaplavila také Kostelní a Arnoštovu ulici a vylévala se skoro po celé ulici Pernštýnské, tryskajíc zde dlažbou nad klenutím strouhy mlýnské. Když spousty povodně vrcholily, zatopila se i kasárna, vojskem kvapně opuštěná. Také skryl se pod hladinou vodní s vojenskými strážemi sousedící most při ulici Karlově a řečiště mlýnské stoky u Bubenče vyplnilo se na úroveň valchovního mostu. Po 12. hod. noční na středu 20. června, provalil se tento proud protrhanou hrází děkanskou na příkop zámecký, vyvrátiv několik stromů kaštanových. Na jiných stranách města smetla, neb z valné části pobořila povodeň několik domů sousedských“.

Tento popis záplavy uvádím jako dokument, který by nám měl připomenout tuto pohromu i v souvislosti s posledními záplavami u nás.

Chci rovněž upozornit na tyto dvě nenápadné desky, které míjíme často bez povšimnutí.      

Autor: Miloslav Huňáček

Přejít nahoru