Tu a tam narážím na údaje o pardubických fotografech, kteří se jako první věnovali ve třicátých letech XX. století barevné fotografii. Podle mých poznatků však nebyli první. Již v létech před světovou válkou se totiž setkáváme s barevnými pohlednicemi města. V některých případech mohlo jít o pohlednice vzniklé z kolorovaných fotografií, v řadě případů se však nepochybně jedná o pohlednice vzniklé z barevné fotografie nebo lépe řečeno z barevného diapozitivu.
Pro mnohého bude taková informace překvapující, avšak ti, kdo poněkud hlouběji znají dějiny fotografie, vědí, že již okolo roku 1904 začali bratří Lumiérové v Paříži vyrábět barevné diapozitivy. Princip byl ve své podstatě jednoduchý – přes černobílou negativní citlivou vrstvu na skleněné desce byla nanesena vrstva škrobových zrn obarvených třemi základními barvami. Deska se exponovala obvyklým způsobem a vyvolal se černobílý negativ, který vytvořil masku. Při prosvícení se světlá místa negativu odpovídající příslušné barvě objevila jako barevný bod či pole.
Měl jsem v ruce takových dobových barevných diapozitivů z několika českých měst. Protože tehdejší negativní černobílé materiály měly určité spektrální vady, nebyly barvy takto pořízených snímků dokonalé. Na těchto diapozitivech se často objevuje obloha při obzoru zabarvená do růžova. Pokud by někdo koloroval snímek, vybarvil by nepochybně oblohu do modra, a to až do toho obzoru. A na některých barevných pohlednicích Pardubic z doby před rokem 1914 se takový růžový horizont objevuje. Mám tedy dost důvodů se domnívat, že podkladem pro tyto pohlednice byly barevné diapozitivy pořízené na materiálu bratří Lumierů. Ač nemám bližší přehled o autorech a vydavatelích tehdejší pardubických pohlednic, nepochybuji o tom, že takto fotografoval již Josef Deyl a snad i další místní fotografové.
A jen na okraj, existuje i pravděpodobně jediný, barevný diapozitiv letadla Ing. Kašpara. Barvy jsou nedokonalé, ovlivněné spektrální nedokonalostí materiálu, na který byl pořízen, snad jsou i stářím zkreslené, ale je to unikátní záběr. Nebyl ovšem pořízen v Pardubicích, nýbrž v květnu 1911 v Čáslavi.
Autor: Pavel Sviták