Jméno vesnice Ráby pod Kunětickou horou zná v našem kraji kdekdo, ale málokdo už ví, odkud se vzal její název.
Když si vzpomeneme, co nám řekli učitelé ve škole o vládě Marie Terezie, jistě nám také přijdou na mysl její reformy. Dělíme je do několika okruhů: Školství (povinná školní docházka), správní (vytvoření státního byrokratického aparátu), centralizace (vytvoření jednotné dvorské kanceláře pro země Rakouské) a hospodářské (zakládání manufaktur, zrušení cel, sjednocení měr a vah a též t. zv. raabizace).
O co šlo? V 18 století dochází ke krizi feudalismu, která byla způsobena částečně také tím, že poddaný musel mnoho dní v roce (a později i v týdnu) strávit obděláváním půdy své vrchnosti, zároveň také odváděl daň peněžní i naturální z toho, co sklidil. Je nasnadě, že poddaný nepracoval na panských pozemcích tak usilovně a dobře jako na svých.
Dvorní rada F. A. Raab tedy navrhl Marii Terezii nařízení, jímž by část vrchnostenské půdy byla převedena do rukou poddaných a zároveň povinnost práce na panském byla převedena na peněžní daň. Vycházel totiž z předpokladu, že po tomto opatření se zvýší produktivita a celková zemědělská vyspělost krajiny a šlechta o nic nepřijde. Roku 1775 bylo F. A Raabovi dovoleno vyzkoušet tento systém na bývalých jesuitských velkostatcích (v té době v držení státu), které se mimo jiné nacházely pod Kunětickou horou. V návaznosti na tuto reformu vznikly nové vesnice (půda byla rozdělena i tam, kde nebyly široko daleko žádné rolnické usedlosti), v Čechách jich bylo 128 a na Moravě 177. Jednalo se o největší kolonizační počin v českých zemích od 14. století. Jednou z těchto vesnic byly právě Ráby pod Kunětickou horou.
Přesto šlechta většinou tuto reformu odmítla, bála se totiž, že by došlo k omezení její moci ve prospěch poddaných. O raabizaci se dá říci, že byla předobrazem zrušení nevolnictví a později i roboty.
Autor: Stanislav Holubec