Největším pokladem školy v pravém slova smyslu není ani výstavná budova, ba ani pracovny vybavené nejmodernější didaktickou technikou (to jsou jen podmínky nutné, ne však postačující), ale učitelské osobnosti. Tato skutečnost platila, platí a bude platit i v budoucnosti. Na sezemické škole působila řada učitelů, kteří takovýmito osobnostmi byli. Na mnohé z nich se ještě dodnes ve městě i okolí s úctou a láskou vzpomíná. V jejich čele rozhodně stojí emeritní ředitel sezemické obecné školy František SCHILLER. Narodil se 27.března 1844 v Dašicích. Působil jako podučitel v Dobrušce a ve Ždánicích, od Lzáří 1871 jako učitel a od Lzáří 1874 až do 31 .srpna 1904 jako řídící učitel na obecné škole v Sezemicích. Při odchodu na odpočinek byl vyznamenán ministerstvem kultu a vyučování titulem ředitel, což bylo v té době pro učitele nejvyšší možné vyznamenání. Zemřel 1 .února 1922.
František Schiller sice absolvoval jen dvouletý učitelský kurs, ale soukromým studiem získal velmi dobré znalosti matematiky a deskriptivní geometrie, byl i zručný kreslíř. Jeho koníčkem bylo stavitelství. Podle jeho projektů byl postaven městský „špitálek“ (dnes dům zahrádkářů), kaple Panny Marie u hřbitova, městské jatky, několik rodinných domků a především pak budova školy z r.1898, v níž navrhl i celkové vnitřní zařízení, včetně nábytku, který byl v mnohém účelnější než školní nábytek dnešní. Podle jeho výtvarných návrhů pak byla pořízena okna v presbytáři sezemického kostela Nejsvětější Trojice.
František Schiller byl výborný učitel. Studoval dostupnou pedagogickou literaturu a velmi často navštěvoval školské výstavy jak doma, tak i v zahraničí a poznatky na nich získané pak aplikoval na sezemické škole. Ta v době jeho působení patřila k nejlepším v širokém dalekém okolí. Její učitelé jezdívali přednášet o své práci i do vzdálených okresních měst. Osobnost Františka Schillera byla inspirující nejen pro jeho žáky a kolegy, ale samozřejmě i pro jeho děti. Nejstarší syn JUDr František Schiller se narodil 15.srpna 1876 v Sezemicích. Absolvoval gymnázium ve Vysokém Mýtě a po maturitě studoval práva v Berlíně a na Karlově univerzitě. Soudní praxi konal u okresního soudu v Pardubicích. V soudní praxi se zaměřoval hlavně na ekonomii. Právnickou kariéru skončil jako rada ministerstva spravedlnosti. 5.října 1920 spáchal v Praze sebevraždu.
Dr.Schiller vydal sbírku básní Kde život chodíval (pod pseudonymem Luděk Ráab) a esej Láska pravá i nepravá (pseudonym Petr Zbirov). Větší význam má ale jeho kniha odborná „Kartely a trusty“. Připravoval obsáhlou práci z oboru národohospodářství, ale ta už zůstala nedokončená.
23.května 1880 se narodil v Sezemicích druhý syn Františka Schillera Otomar Schiller. Po ukončení filosofické fakulty Karlovy univerzity studoval jako stipendista kunsthistorii v Německu, Holandsku, Belgii, Itálii a Řecku. Potom působil jako středoškolský profesor na reálkách či gymnáziích, naposledy v Praze – Břevnově.
Z dějin umění vydal „Poznámky k periodizaci dějin českého malířství“, napsal úvod a poznámky ke knize J.V.Fůsseliho „Život Jana Kupeckého“, obsažnější články „Památky kostela někdy klášterního v Sezemicích nad Loučnou“ (Časopis Společnosti přátel starožitností českých, r.1903), „Umělecké památky pardubické“ (Národní listy, r. 1931) a řadu drobnějších článků o památkách na českém venkově, jichž byl uznávaným znalcem. Podrobně se zabýval životem Julia Zeyera, o němž napsal větší studie „Julius Zeyer a Itálie“ a „Julius Zeyer o výtvarném umění“. Byl dále autorem drobnějších článků o A.Sovovi, AUiráskovi, Ad.Heydukovi a o českých cestovatelích po Itálii „I viggiatori cechi in Italia“ (Rivisista di Letterature Salvě, r.1927). Vztahům česko-italským věnoval i další práci „Zápas Čech a Itálie o svobodu“ a italsky psané pojednání „Gli unizi dellerelazioni italo-ceche“ (Rivista di Letterature Salvě, r.1927).
Z dalších zajímavých prací uvedu alespoň „O náhrobní nápis Žižkův v Čáslavi“ (Časopis Národního muzea, r.1932), „Původ lidových představ a zkazek o hvězdách“ (Český lid, r.1902), „Poslední útulek Tychona Brahe“ (Národní Listy r.1931) a „Hvor boede Tycho Brhae i Prag?“ (Nordisk astronomisk tidsskift 1932). Otomar Schiller zemřel 4.listopadu 1942 v Praze.
Nejmladší ze synů Františka Schillera Josef Schiller se narodil v Sezemicích 3.ledna 1883. Následoval svého otce, stal se učitelem a svoji kariéru ukončil jako ředitel měšťanské školy v Pardubicích, kde v roce 1965 zemřel.
Byl také literárně činný, ovšem jeho dílo nedosahovalo významu starších bratří a kvalitou nepřesáhlo rámec amatérské tvorby. Zachovaly se tři jeho dramatické pokusy: divadelní hra „Poklad“ (1912), jejíž děj je situován do okolí Dašic, pohádka se zpěvy a tanci „Sedm havranů“ (1928) a veselohra „Každý má svou slávu aneb Sláva bohemica“ (1925).
Autor: Karel Gottwald