Tato slova jsem si vypůjčil z knihy Josefa Smahy „Dělali jsme divadlo“, když jsem nedávno psal Článek pro Zprávy o pozoru hodnám divadelním herci a režisérovi. Čtenáři mi jistě dají za pravdu, že o pardubickém sportu byla v našem Časopisu uveřejněna rada zajímavosti z nejrůznějších sportovních odvětví. Což tedy potvrzuje opodstatnění uvedeného nadpisu. Přesto se ale domnívám, že stojí za povšimnutí zpráva, která byla otištěna v Časopisu Ahoj na sobota číslo 29 z 20.7.1993.
„Již dva roky po prvním Wimbledonu, roku 1879, byl sehrán první tenisový turnaj v Čechách, a to v Chocni, na zahradě zámku hraběte Kinského. 30— 31.7.1896 se hrál jiný v Pardubicích na Zelené předměstí, na dvorci barona Krause. Ve finále porazil baron de Lago prince s Hohenlohe. „Pardubický obzor“ k tomu napsal: „Vítězi turnaje, který zahynul později na lovu tygrů v Indii, připnul ředitel turnaje generál baron Malowetz hvězdu z Českých granátů, v níž byl kolem tenisových emblémů nápis: Mistr lawn-tenisu královského města Pardubic 1896″.
Určitou demokratizaci pardubického tenisu přinesla až účast studentstva, a 18.8.1912 došlo k prvnímu meziklubovému utkání Pardubických. Soupeř byl – jak jinak – z Hradce? Králové./pe/“
Autor: Milan Exner