Ve dnech 3. až 16. září 1996 proběhla v Klubu kultury v Přelouči pod názvem „KRÁSNÉ ČASY“ výstava fotografií přeloučského rodáka Rudolfa BRUNERA – DVOŘÁKA. Výstavu městu Přelouč zapůjčilo Národní technické muzeum v Praze. Autoři výstavy – pracovníci NTM dr. Jan Hozák a mgr. Pavel Scheufler zde představili více než 200 fotografií z rozsáh¬lého díla fotografova, které zachycuje život a atmosféru doby především na přelomu 19. a 20. století až do začátu 1. světové války, doby nazývané také „belle époque“ Výstava je koncipována jako putovní a proto po jejím první představení ve výstavní síni Nár. tech. muzea v Praze v září až listopadu loňského roku mají možnost shlédnout ji i v jiných městech republiky, přičemž se počítá s její prezentací i v zahraničí. Rudolf Bruner – Dvořák Narodil se v Přelouči 2. 7. 1864 jako druhý syn místního krejčího Václava Brunera. V sedmnácti letech měl vážný úraz, který ho fyzicky poznamenal na celý život. Snad také proto, aby mu usnadnil uplatnění se v životě, vzal ho s sebou do Mnichova jeho starší bratr František (studoval v Mnichově od r. 1883 malířskou akademii – později známý a vynikající malíř), kde ho nechal vyučit u tamějšího fotografa Carla Teuffela.
Po vyučení v r. 1887 si Rudolf zřídil v rodném domě v Přelouči fotoateliér, kde působil do roku 1889, kdy se celá rodina Brunerů přestěhovala do Prahy. V novém prostředí zcela opustil portrétní fotografii a věnoval se tzv. „fotografii momentní“, tzn. zachycoval pohybové pouliční scény (dnes bychom nazvali tuto praxi – fotoreportáž).
Rozsah jeho „reportážní“ činnosti byl široký; fotografoval různé společenské akce, jako dostihy, hony apod., zachytil na svých snímcích např. cestu prvního automobilu v Praze a počátky tramvajové dopravy, zajímal se o různé začínající sporty jako tenis, lyžování, cyklistiku a na svých cestách pořizoval snímky různých etnik, jak to dokumentuje soubor jeho fotografií z Bosny.
Ale především se R. Bruner – Dvořák dokázal díky své řemeslné dovednosti prosadit i ve vysokých společenských kruzích. Po úspěšném zveřejňování snímků z Jubilejní výstavy v Praze r. 1891 a několika zdařilých záběrech z honů navázal kontakty s tehdejším následníkem trůnu Františkem Ferdinandem ďEste a stal se jeho komorním fotografem. Tak se dostal i do blízkosti císařského dvora, takže měl možnost fotografovat při různých příležitostech nejen následníka trůnu a jeho rodinu, ale často zachycoval na svých snímcích císaře Františka Josefa I. ať již při různých vojenských manévrech nebo při státních návštěvách. Bruner fotografoval i mnohé evropské monarchy, jako srbského krále Petara I., německého císaře Viléma II. a jiné.
Rudolf Bruner – Dvořák byl průkopníkem „momentní fotografie“ v českých zemích a vlastně zakladatelem reportážní fotografie u nás. Své snímky uveřejňoval nejprve r. 1891 ve výstavním deníku PRAHA a od r. 1904 v nově založeném ilustrovaném časopisu „Český svět“, později pak i ve vídeňském listu „Ósterreichs llustrierte Zeitung“.
První světová válka znamenala přerušení úspěšné činnosti R. Brunera -Dvořáka především na poli jeho oblíbené momentní fotografie. Nedokázal se také vyrovnat s novými poměry v Evropě. Zklamán stavem a politickými změnami ustupuje do pozadí a po skončení 1. světové války přebírá vedení ateliéru jeho o 17 let mladší bratr Jaroslav, který se u něho fotografování vyučil a po mnoho let byl jeho společníkem. On sám postupně upadal do zapomnění a když 30. října 1921 v Praze zemřel, nevěnovaly žádné noviny ani odborný fotografický tisk úmrtí jednoho ze zakladatelů české fotografie ani řádku.
Je proto velice záslužným činem autorů výstavy a především obsáhlé monografie „KRÁSNÉ ČASY- Rudolf Bruner – Dvořák, momentní fotograf“, že vracejí tohoto „velikána české fotografie“ do povědomí naší široké, nejen odborné veřejnosti a v historii vývoje fotografování ho tak zařadili na zasloužené čestné místo.
Autor: Jiří Bezdička
