V loňském roce jsme mohli zaznamenat několik písemných pokusů o „oprávku“ dějin Pardubic resp. pardubického regionu. Několik jich níže uvádím. Jejich autory si pozorný čtenář jistě zjistí sám.
1) Kniha o městě Pardubice, str. 21:
…již v roce 1880 se v hotelu u Střebských, kde bylo také důstojnické kasino hulánského pluku, v přátelském kroužku prof. Heše, dr. Cibulky, prof. Sovy, Herbergera a stavitele Kašpara, zrodila myšlenka postavit v městě divadelní budovu.
2) Kniha o městě Pardubice, str. 71:
V roce 1920 navštívil Kunětickou horu císař František I.
3) Kniha o městě Pardubice, str. 174:
…A praporečníkem roty („Nazdar!“) byl rodák ze Sezemic Karel Bezdíček.
4) AB – zet Pardubicka, sešit 7, Pardubické školy, str. 5:
Historie. Roku 1995 byla Vysoká škola chemicko-technologická přejmenována na Univerzitu Pardubice.
5) AB – zet Pardubicka, sešit 7, Pardubické školy, str. 38 – 39:
Vysoká škola chemicko-technologická. V roce 1995 došlo k přejmenování této vysoké školy na Univerzitu.
6) AB – zet Pardubicka, sešit 7, Pardubické školy, str. 34:
Střední průmyslová škola elektronická. Dříve nová reálka. Roku 1929 přesídlila do této budovy reálka. Budova je dílem pardubického rodáka ing. arch. dr. Ladislava Machoně.
7) Radniční zpravodaj 1999 čís. 8, str. 2:
…Po druhé světové válce byl tento most (kovový z roku 1882 přes Labe v místě dnešního zdymadla) nahrazen novým železným mostem se dvěma vozovkami, jehož stavbu provedl pardubický železniční pluk, který zároveň převezl starý most na pontonech do míst za lihovar.
Ad 1) Údaj, že se uvedení pánové sešli v hotelu U Střebských v roce 1880, je nekorektní. Podle Sakaře, díl IV., s. 253 „Josef Kudrnáč s Marií, od roku 1879 držitelé gruntu (čp. 68), ustoupili léta 1887 trhem Josefu Střebskému. Péčí jeho a Marie, manželky, zbudován byl hned potom v těchto místech palácový hotel s prvou kavárnou na Zeleném předměstí.“
Ad 2) V kterémkoliv naučném slovníku se dočteme, že císař František I. dokončil svou životní pouť v roce 1835. Z Kunětické hory se rozhlížel v roce 1820.
Ad 3) Město Sezemice by jistě rádo zařadilo Karla Bezdíčka mezi své rodáky. Notoricky je ale známo, že se narodil ve Vídni.
Ad 4) a 5) Snad nejkratším zákonem České republiky je zákon ze dne 16. února 1994. Naplňuje radostí a pýchou každého pardubického patriota, proto si jej ocitujme:
Parlament České republiky se usnesl na tomto zákoně České republiky: §1 Název „Vysoká škola chemicko-technologická v Pardubicích“ se mění a zní „Univerzita Pardubice“. §2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. března 1994. Uhde v.r., Havel v.r., Klaus v.r.
Ad 6) Ladislav Machoň sice prožil část svého mládí v Pardubicích (otec tu byl profesorem na reálce), ale pardubickým rodákem nebyl – narodil se v Praze.
Ad 7) Kdyby si autor článku v Radničním zpravodaji nalistoval str. 340-341 ZKPP z roku 1998, poznal by podle tam otištěných fotografií pana Vobořila, že vojáci most přepravovali na podvozcích pardubickými ulicemi, a nikoliv na pontonech po vodě.
Autor: Miroslav Klimpl