V neděli 7. března se uzavřela tvorba významného pardubického malíře Jiřího Laciny. Jiří Lacina se narodil 7. dubna 1934 ve Škvorci u Prahy. Do Pardubic přišel v roce 1958 a začal zde spolupracovat především se skupinou malířů okolo Františka Kyncla – Bedřichem Novotným, Josefem Procházkou, Alvou Hajnem, ale i s Janem Steklíkem, Zbyškem Sionem, Antonínem Tomalíkem, Věroslavem Škrabánkem a přátelil se s Vojmírem Vokolkem.
Hudba a výtvarné umění
Je tvorbu charakterizuje meditativní spíše do sebe uzavřené cítění. Měl velmi rád hudbu a byl přesvědčen o její blízkosti s výtvarným uměním. Vždy mu velmi záleželo na opravdovosti a přesvědčivosti uměleckého díla a tvorby. V šedesátých letech vytvořil řadu abstraktních krajin, které jsou laděny do potemnělých tónů šedé, hnědé s akcenty okru. Tyto krajiny prostupuje vnitřní světlo a jsou jim společné otázky ptající se po smyslu prostoru a řádu vesmíru.
V sedmdesátých letech obrátil pozornost k otázkám spjatým s lidským údělem a osudem. V osmdesátých letech pak vytvořil cykly zabedněných prostorů, zimovišť, krajin s konstrukcí a podivné labyrinty připomínající města. V nich přesvědčivě vyjádřil pocity ztráty řádu, izolace a nejistoty. Kresby a obrazy z tohoto období, jejímž hlavním námětem jsou brány, rozbořené zdi, labyrinty a vyprázdněné prostory, patří k nejlepším dílům jeho tvorby. Neobsahují romantický, lyrický sentiment, ale napětí, podivnost a záhadu vyjadřující abstraktně, pomocí razantních dynamických linií, které se střetávají s geometrickými formami a útvary. Napjaté tvary tak praskají a plochy se rozpadají.
Výstava na zámku
Obsah těchto děl i charakteristický výtvarný projev Jiřího Laciny dokázal přesvědčivě oslovit návštěvníky výstav, přátele a odborníky jak v Čechách, tak v zahraničí. Například na výstavě pardubických umělců v německém Krefeldu v roce 1991, kde jeho díla patřila k nejlepším. Stylizované, expresivní linie, které boří prostor, proráží zdí, brány, nebo vytváří pocit přetlaku a napětí, se v devadesátých letech zklidnily a Jiří Lacina hledal způsob pro vyjádření pocitu řádu a harmonie.
Východočeská galerie v Pardubicích uspořádala v roce 1991 v objektu na zámku největší retrospektivní výstavu, která kriticky představila dílo pardubického umělce Jiřího Laciny. Tvořil ji výběr z děl z rozmezí let 1962 – 1990. Ve sbírkách Východočeské galerie v Pardubicích je zastoupen devíti obrazy, šesti kresbami a jedním grafickým listem. Tvorba Jiřího Laciny se uzavřela krátce před nedožitými sedmdesátými narozeninami. Jeho dílo díky přesvědčivosti, naléhavosti, ale i tvůrčímu přístupu ke způsobu vyjádření je svědectvím uměleckého a lidsky poctivého tvůrčího zápasu.
Autor: Hana Řeháková