Pardubický Prokopův most přes Chrudimku byl postaven s použitím nejmodernějších prostředků a zásad a jeho budování lze srovnati s velkoměstským mostem pařížským Pont de carousse, také železobetonovým. Pařížský most nahradil původní most z roku 1884, autorem pardubického byl prof.dr.Bechyně, stavbu prováděla fa inž.Pfeffermann-Záruba a stavební dozor za město Pardubice vedl inž.Václav Kadlec. Hlavní shoda mezi Pardubicemi a Paříží tkví ve způsobu odskružení. V obou případech bylo použito t.zv. Freyssinetovy metody. Při stavbě bylo užito nosných pasů, které byly vybetonovány vcelku ponecháním spáry uprostřed mostu. Do spáry byly vsunuty hydraulické zvedáky, které, rozevírajíce obě části, odtrhovaly je od lešení, což bylo zvláště v Pardubicích, kde bylo lešení pevné.
Vedle mechanického účinku docílilo se tímto způsobem i důsledku statického: zvyšováním pasů s použitím spáry se rušilo nebezpečí ze snížení vrcholu klenby a dále se odstranila možnost ujetí základů. Tu se každá betonová půle smrštila samostatně, aniž se zvětšilo napětí. I poloha základů byla v Pardubicích určena zajímavě a shodně s Paříží. Po definitivní úpravě pohybů, způsobených tlakem hydraulického zvedáku, smrštění betonu atd., předpokládaných, propočítaných a vypočtených, se již stabilní spára zabetonovala. Zajímavé je, že oba mosty, pardubský i pařížský byly stavěny ve stejné době. Práce na Prokopově mostě byla poslední prací ing.Kadlece před jeho smrtí.
Autor: Věra Kadlecová
