První záznam o živelné pohromě v obci je z roku 1850, kdy vyhořela hospoda čp. 2 (Stará rychta) a čp. 3 patřící Františku Tučkovi. V roce 1853 vypukl v obci jeden z největších požárů (uvádí se, že vyhořelo přes polovinu domů), který založili snad tzv. ?červení husaři?, jejichž posádka tu dobu sídlila v Kostěnicích. Vyhořelo např. čp. 34 (Frant. Konvalina), čp. 10 (František Kučera), čp. 17 (Jan Kučera) atd. V tzv. II. pamětní knize obce Kostěnic (str. 20) se však uvádí jiný rok vypuknutí požáru, rok 1840.
V roce 1861vyhořel František Hroch (čp. 22). Ze založení požáru byl podezřelý jistý Matěj Bečka (čp. 60), který měl v obci přezdívku „Palič“. Žhářství se mu ale prokázat v případě Frant. Hrocha nepodařilo.
V roce 1870 (13. 6.) zasáhlo Kostěnice silné krupobití a poničilo velkou část úrody na polích. V roce 1872 bylo zaznamenáno několik silných lijáků doprovázených silným krupobitím.
V roce 1880 vyhořelo během noci stavení Josefa Štěpánka (čp. 21) a stavení Jana Špačka (čp. 1).
V pozdějších letech (?) vyhořelo celkem 9 usedlostí, např. Frant. Kučera (čp. 23), Jan Bečka (čp. 60), Frant. Nechvíle (čp. 56) atd.
Další zpráva o požáru v Kostěnicích je až z roku 1926 (II. pamět. kniha). Přesnější datum chybí. Požár vypukl z neznámé příčiny v domku Františky Veselé (čp. 43). Došková střecha shořela a oheň snadno a rychle přeskočil na sousední dům čp. 47 (hostinec) patřící Floře Valtrové. Hostinec měl rovněž doškovou střechu. Oba domy shořely. Hostinec byl později renovován.
V roce 1927 z pátku na sobotu (4. – 5.6.) kolem půlnoci zasáhlo Kostěnice opět silné krupobití. Kroupy velikosti lískových ořechů padaly několik minut a brzy jich napadly „závěje“. Krupobití přišlo od Chrudimi (podobně jako o rok později, 26. 6., kdy nadělalo stejné škody). Pamětníci udávali, že podobné krupobití zasáhlo obec naposledy před 70 lety.
V zimě 1929 bylo v Kostěnicích naměřeno až -35°C ! Sníh vydržel až do sv. Josefa.
Ve stejný rok (4. 7.) se kolem půl sedmé večer přihnala k obci větrná smršť. Domy se začaly chvět od základů a brzy začaly vzduchem poletovat ulámané větve. Vichr trval 1,5 hod. a byl doprovázen deštěm. Po osmé hodině večerní se vichr trochu ztišil.
Stromy, které měly v průměru přes 40 cm, byly přelámány jako hole. Mnoho z nich při pádu strhlo el. vedení. Na silnicích leželo velké množství topolů.
Vichr převrátil, rozmetal nebo nadzdvihl a zcela přemístil mnoho stodol, jako např. stodolu čp. 50 (Benešova) apod. V roce 1932 začátkem dubna kolem sedmé hodiny ráno vypukl požár v čp. 42 patřícím Josefu Bednářovi. Požár byl brzy uhašen (i za pomoci hasič. sboru z Dašic). Příčina požáru se nezjistila.
O sedm let později (9. 7.) kolem půl páté odpoledne udeřil na Kostěnice opět silný vichr a způsobil mnoho škod na obilí a na stromech.
Ve stejný rok (23. 7.) se kolem půl druhé v noci strhla vichřice, která sebou přinesla bouři s lijákem (i kroupy). Blesk uhodil do stodoly čp. 59 patřící Josefu Vosatkovi (?). Stodola lehla popelem.
Seznam použitých materiálů:
1) Paměti obce Kostěnic (založ. 1910).
2) Dějiny obce Kostěnic (II. pamětní kniha).
Autor: Mgr. Petr Borovec