První zpráva o požáru v Litošicích je z roku 1912 (24. 6.), kdy vyhořel v sousedství školy (zrušené v r. 1953) dům čp. 3, patřící truhláři Josefu Holečkovi. Tento dům sloužil v letech 1880 ? 1881 jako místo k vyučování. Kdo hledá informace o živelných pohromách, přijde si jistě ?na své? v r. 1929. Téměř každá kronika věnuje tomuto roku mimořádné místo na svých stránkách.
V prosinci a v lednu 1929 začaly Litošice sužovat silní vrstvy sněhu, až půl metru vysoké. Časté vánice znesnadňovaly jakýkoliv provoz. „Sibiřské mrazy“, kdy se rtuť teploměru dostala až na – 30 °C, dostoupily svého vrcholu v první polovině února. Mrazy trpělo vše živé. K tomu zasáhla kraj neobvykle silná epidemie chřipky, která sklátila především starší ročníky. Na chřipku zemřela M. Svobodová, které bylo v roce 1929 86 let a byla nejstarší občankou v obci. V třeskuté zimě se zvířectvo stěhovalo do sadů a dvorů. Ptactvo muselo být usilovně krmeno.
Dne 11. 2. byl v Litošicích zaznamenán mráz až – 31 °C!
Mrazy na stromech pukala kůra a ničeny byly především mladé ovocné stromy v sadech.
Obleva začala až 7. 3. Byla pomalá, takže očekávané záplavy nenastaly. Jaro se opozdilo a polní práce začaly až v dubnu. Dne 4. 7. (čtvrtek) se před večerem přihnala od západu větrná smršť, která nejvíce zasáhla střední Německo a západní okraje naší republiky. Silně se však podepsala i na Pardubicku. Obec Litošice byla poměrně ušetřena, avšak v okolních lesích se vichřice vyřádila. Statné stromy zpřelámala jako třísky a nakupila v nepřehlednou spoušť.
Hukot vichřice byl příšerný, i když netrval příliš dlouho (zprávy v mnoha kronikách se shodují vesměs na 30 – 40 minutách). Celkově postižená lesní plocha se rovnala ploše 6 leté těžby.
V obecních a „selských“ lesích byly vyvráceny nejméně borovice (jen jednotlivě). Celé lesy byly zničeny po obou stranách silnice mezi Krasnicí a Litošicemi, dále ve „vražebném“, „na bahnách“ a u „vápenky.“
Ke zpracování dříví přijelo asi 30 Rusínů z Podkarpatské Rusi. Přijeli ve svých krojích a značně se lišili způsobem práce od našinců. Pracovali převážně jako ruční dřevaři. Dne 25. 4. 1930 vypukl v Litošicích požár, při kterém utrpěl nebezpečné popáleniny František Řehounek (umřel v čáslavské nemocnici). Vyhořela celkem 3 stavení , kromě F. Řehounka (čp. 18) dále sousední domy pana Kasala a pana Kubína. Byla zahájena rozsáhlá sbírková akce ve prospěch pohořelých rodin.
V červenci roku 1966 se nad obcí přehnala další ničivá vichřice doprovázená kroupami. Způsobila značné škody na zemědělských a lesních porostech. V kronice jsou na stranách č. 119 – 120 okopírované fotografie následků této vichřice, např. vyvrácený mohutný topol u lesa k Jankovicům, pomlácené obilí na polích apod. Kopie fotografií (celkem 6) jsou však značně nekvalitní, nehodící se k uveřejnění.
Seznam použitého materiálu:
1) SokA Pardubice: Pamětní kniha obce Litošic (1930 – 1973)
2) Soukromý archiv autora.
Autor: Mgr. Petr Borovec